Čtrnáctiobloukový pískovcový most přes Novou Ohři byl postaven v roce 1782. Most spojoval Velkou a Malou pevnost a současně umožňoval vytvoření hráze přes řeku za účelem zvýšení hladiny vody. Hrazení řeky zajišťovaly fošny, spouštěné do vodicích drážek v mostních pilířích. Vzdutí hladiny využívaly dva obilní mlýny, které obstarávaly zásobování pevnosti. Maximální zdvih hladiny Ohře mohl dosáhnout až sedmi metrů, což by umožnilo zatopení pevnostního systému zaplavením tzv. kotlin po větší části obvodu hradeb.

Most díky své masivní konstrukci sloužil moderní silniční dopravě až do počátku 21. století, kdy hlavní silniční tah z Prahy do Teplic nahradila souběžná dálnice. Jako jez byl využíván do roku 1976, kdy byl dokončen nový jez nad mostem.