Zaniklé mosty
Juditin most v Praze
Prvním středověkým celokamenným mostem v českých zemích byl pražský Juditin most vybudovaný v rozmezí let 1158 až 1172. Zahájení jeho stavby v roce 1158 úzce souvisí s návštěvou českého knížete Vladislava II. a jeho dvora v Řezně, kdy tu v září toho roku byl korunován Friedrichem Barbarossou za českého krále s dědičným titulem. Tato návštěva starobylého, bohatého a výstavného bavorského města s tehdy jedinečnou stavbou mostu, jež tu byla nedávno dokončena, se stala zřejmě podnětem k podobné stavbě v Praze.
Nový most dostal pojmenování po králově manželce německého původu Juditě Durynské. Jeho stavitele neznáme, avšak podle časové souvislosti i podobnosti s mostem v Řezně se soudí, že se na jeho výstavbě podíleli členové severoitalské stavební huti, kteří mostem překlenuli Vltavu mezi Malou Stranou a Starým Městem. Jeho pilíře byly postaveny na dně řeky na dřevěných pilotovaných roštech, mostovka měla šíři téměř 7 metrů. Měl 21 oblouků a byl 514 metrů dlouhý. Jeho kamenné kvádry byly vytesány z růžového pískovce z kamenolomu v Zapech u Brandýsa nad Labem.
| Poloha pilířů Juditina mostu na Malé Straně (podle J. Čarka) 1-románská mostní věž Juditina mostu, 2-mostní věž Karlova mostu |
 |
Most sledoval v podstatě linii dnešního Karlova mostu o několik metrů severněji po proudu řeky Vltavy. V roce 1342 byl zničen povodní. Do současné doby se z něj zachovaly zbytky pilířů na dně řeky, oblouky ve zdivu přilehlých domů, věž na levém, tj. malostranském břehu a hmota staroměstské věže v rizalitu na jihovýchodním nároží křižovnické rezidence.
| Zachovalý oblouk Juditina mostu na staroměstské straně |
|
Na levobřežní, původně románské věži, se zachoval zbytek výzdoby odkazující podle odborných znalců na jeho možnou souvislost s mostem v bavorském Řezně. Je to hluboký opukový reliéf představující trůnící postavu v tříčtvrtinové velikosti a vedle ní klečícího mladého muže. Jde nesporně o dílo 12. století, jaké nemá u nás obdoby. Reliéf je silně poškozen, což ztěžuje identifikaci jeho obsahu i původu. V posledních letech byla poznána souvislost reliéfu s jihofrancouzskou plastikou zprostředkovanou přes Řezno a vysloven názor, že na reliéfu je zobrazena již zmíněná korunovace krále Vladislava II. v roce 1158 v Řezně a navíc, že reliéf je dílem tamní provenience importovaným do Čech u příležitosti stavby či dostavby pražského mostu.
• • •
Video o Juditině mostu si můžeme pustit zde:
• • •
Most v Roudnici nad Labem
Základní kámen mostu v Roudnici přes Labe byl položen v roce 1333 a most byl dokončen kolem roku 1340. Byl to třetí kamenný most u nás po mostu Juditině v Praze a po mostu píseckém. Jeho stavitelem byl pravděpodobně francouzský mistr Vilém z Avignonu. Šlo o vyspělou stavbu pokročilé francouzské techniky vycházející z tradic římského stavitelství a jejím vzorem byl most Saint Bénézet na řece Rhôně v Avignonu. Roudnický most byl 220 metrů dlouhý a úroveň jeho vozovky byla deset metrů nad hladinou řeky. Měl sedm pilířů a byl vybudován z pískovcových kvádrů a opuky.
Kvalitu stavby prokázal most nedlouho po svém dokončení v roce 1342, kdy bez úhony přežil katastrofální jarní povodeň, která v Praze zničila Juditin most. Ačkoliv byl most několikrát povodněmi poškozen, osudným se mu nestaly přírodní pohromy, ale válečné události. Byl pobořen za stavovského povstání a definitivně zničen dělostřeleckou palbou švédských vojsk v roce 1634. V letech 1906 až 1910 byl na jeho místě vybudován most ocelový.
| Do roku 1907 bylo možné spatřit na levém břehu Labe v Roudnici klenební oblouk středověkého mostu | |
|
|
• • •
Podrobnou studii o nedochovaném středověkém mostě v Roudnici nad Labem nalezneme zde:
• • •
Mosty v Brandýse nad Labem
Velké přemostění Labe v Brandýse sestávalo na přelomu 16. a 17. století ze tří částí: kamenného mostu přes odtokový kanál mlýna, mostu přes hlavní řečiště Labe a inundačního mostu vedoucího ke Staré Boleslavi.
| Mapka přemostění Labe v Brandýse nad Labem: 1-most přes mlýnské rameno, 2-most přes hlavní řečiště, 3-inundační most |
|
Mapka je převzata z článku Martin Hůrka: Borgorelliho renesanční soumostí u Staré Boleslavi na fotografiích a obrazech (dostupné na webu www.pamatkysc.cz, viz odkaz níže).
Dvouobloukový most přes mlýnské rameno, postavený v letech 1600 až 1604 stavitelem Ettorem de Vaccani, se dochoval do dnešních dnů a je vzácnou ukázkou renesančního mostního stavitelství (viz fotogalerie, obrázek č. 16).
Most přes hlavní řečiště Labe byl postaven v letech 1568 až 1569. Podobu mostu známe díky několika historickým vyobrazením Brandýsa. Z nich vyplývá, že most byl převážně dřevěné konstrukce, kamenné byly jen krajní opěry. Most zanikl, dochovaly se jen malé zbytky krajních opěr na obou březích.
Téměř současně byla zahájena stavba kamenného inundačního mostu na staroboleslavské straně. Ta probíhala mezi léty 1568 až 1572 pod vedením stavitele Mattea Borgorelliho de Castello. Most měl 24 oblouků a délku přibližně 492 metrů. Rozpětí oblouků kolísalo mezi 8 až 12 metry a výška dosahovala asi 3,5 metru. Nepříliš pečlivě postavený most byl často poškozován povodněmi a na konci 18. a počátku 19. století byl již zahrnut do sypané inundační hráze.
V první třetině 20. století byly některé úseky mostu staticky zabezpečeny obezděním a začleněny do kratších náspových úseků rozdělujících nový most mezi Brandýsem a Starou Boleslaví. Zbývající části mostu byly rozbourány a odstřeleny v letech 1933 a 1934.
Při záchranném archeologickém výzkumu v ploše dotčené rekonstrukcí novodobého inundačního mostu, prováděném v roce 2009, došlo k odkrytí dvou torz renesančního inundačního mostu. Jedná se o části několika oblouků mostu a o fragmenty několika pilířů. V prostoru pod mostními oblouky se zachovala kamenná dlažba, včetně části odvodňujícího žlabu. Odkrytá torza představují důležitý zdroj informací o způsobu stavby tohoto typu objektů a použitých technických řešení. Současně na jejich základě můžeme dovodit, že renesanční inundační most ve své době patřil k největším mostním dílům v Čechách.
Obrázky jsou převzaty z webu www.denik.cz/regiony/obrazem-archeologove-nasli-most-z--stoleti20090612.html.
Uvedená torza jsou od roku 2011 předmětem památkové ochrany. Nemůžeme si je však již prohlédnout, protože byla začleněna do pilířů nově postaveného mostu.
• • •
V následujícím odkazu si můžeme otevřít článek obsahující zajímavé obrazové podklady přibližující stav, v jakém se inundační most nacházel ještě v první polovině 20. století (do roku 1933):
• • •
Jiné zaniklé mosty
Zvýšená intenzita automobilové dopravy, poškození mostů povodněmi a odkládání nutných oprav vedly především ke konci 20. století a na počátku 21. století k havarijnímu stavu některých menších historicky cenných mostů a k návrhům na jejich zbourání a nahrazení mosty novými.
Pro řadu takových mostů se podařilo zajistit památkovou ochranu a tím doslova na poslední chvíli odvrátit jejich demolici. V některých případech k záchraně mostů výrazně přispěla i iniciativa místních občanů. Mnoho těchto mostů pak bylo v dalších letech náročně a kvalitně opraveno.
Některé památkově chráněné mosty již nejsou zatěžovány buď vůbec nebo v tak vysoké míře jako dříve silniční dopravou, neboť ta byla odkloněna na nové úseky silnic či obchvaty obcí, na kterých byly postaveny mosty nové. Původní mosty jsou tak často určeny pouze pro pěší a cyklisty.
Ne všechny historicky zajímavé mosty však měly takové štěstí. Pro některé se nepodařilo prosadit památkovou ochranu či se o ní začalo uvažovat pozdě, čímž se otevřela cesta k jejich zániku.
Jako příklad zániku mostu v nedávné době můžeme uvést zbourání mostu v Klášterní Skalici. Most pocházel z druhé poloviny 14. století, na počátku 18. století byl doplněn barokním kamenným zábradlím. Necitlivou úpravou prošel v roce 1966, kdy bylo odstraněno kamenné zábradlí a vozovka byla zpevněna betonem. V roce 2013 byl most vážně poškozen povodní a obecní zastupitelstvo začalo prosazovat jeho odstranění. V září roku 2014 bylo sice zahájeno řízení ve věci prohlášení kamenného mostu kulturní památkou, na základě negativních hodnocení stavu mostu nakonec Ministerstvo kultury prohlášení mostu kulturní památkou zamítlo, čímž otevřelo cestu k jeho následnému zboření.
V letech 2015-16 byl starý most zbořen a nahrazen moderním železobetonovým silničním mostem zkolaudovaným v dubnu 2016. Cenná historická památka tak byla nenávratně zničena.
Podobně byly zničeny v roce 2015 dva mladší kamenné mosty z 19. století. Prvním mostem byl dvouobloukový most ve Vyšehořovicích přes říčku Výmolu z roku 1836. Délka mostu činila 14 metrů a šířka 5,8 metrů. Druhým zbouraným mostem byl pak poměrně velký pětiobloukový kamenný most ve Vrbčanech postavený kolem roku 1847. Jeho délka činila 50 metrů a šířka 6 metrů, přičemž nejvyšší prostřední oblouk překlenoval říčku Výrovku a po každé jeho straně se nacházely dva menší oblouky inundační.
• • •